ZDRAVÍM VŠECHNY, CO NA TENTO BLOG ZABLOUDILI (AŤ UŽ ÚMYSLNĚ ČI NÁHODOU).
BOHUŽEL JÁ A MŮJ BLOG SI MUSÍME VZÍT DOVOLENOU.
NEDOKÁŽI ŘÍCT, ZDA JE TO JEN NA PÁR DNÍ ČI NA TÝDNY.
ALE AŽ SI VYŘEŠÍME, CO VYŘEŠIT MUSÍME, OPĚT SE OZVEMEMrkající
ZATÍM VŠEM PŘEJI SAMÉ KRÁSNÉ DNY PLNÉ SLUNÍČKA
Usmívající se

Poslušně hlásím...

5. května 2013 v 2:37 | Pukína |  TÉMA TÝDNE
Poslušně hlásím..., že jsme již nastěhovaní!

Přesunuli jsme se v neděli, v úterý už jsem byla připojená k internetu. Ale kukla jsem jen na pár článků, napsala pár komentářů, ale na víc jsem neměla sílu. Protože bych to samozřejmě nebyla já, kdyby všechno proběhlo hladce a tak, jak má. Mám pocit, že mi to neuvěříte, ale v následujících řádcích bude čisto-čistá pravda. Můj zhulený šipkař (ti, co čtou - ví a ti, co nečtou - mohou zde) opět řádil!


Opět musí následovat shrnutí celého týdne, aby jste věděli a zjistili, co si na nás osud opět nachystal. Nejspíš proto, abychom se náhodou nenudili.

Pondělí - máme už klíče od nového bytu. Jdu se tam podívat s dětmi. Mám v plánu to tam povytírat, umýt okna,...Děti jsou spokojené, vzali si pár věcí a hraček, které tam už necháme. Já se dobře necítím. Není to náš první pronájem, dřív jsem problém neměla. Ale tady, když jsem tu teď sama, v klidu, bez makléře,...nějak na mě padá úzkost...Vzala jsem si sice prostředky na mytí, kýbl i další serepetičky, ale až teď mi dochází, že tu není ani židle. Takže okna neumyji. Nakonec jsem ráda, že tak brzy vypadneme. Jdeme se raději projít a vznikají krásné fotky z předchozího článku. Usínám pozdě a s ne moc dobrým pocitem...

Úterý - domlouvám poslední věci ohledně stěhování - auto, chlapy, hlídání prcka,... Stěhování je definitivně domluveno na neděli. Něco už je sbaleno, ale není toho zas moc. Pořád musím nějak fungovat s dětmi, spoustu věcí ještě potřebujeme. Mamka si vezme prďoška ve čtvrtek odpoledne, takže mám celý pátek a sobotu na kompletní sbalení. To je v pohodě...

Středa RÁNO (pozorný čtenář už určitě zbystří) - jdu se synkem na procházku spojenou s užitečným - sepíšeme novou smlouvu na internet, vše zůstává stejné, měníme pouze adresu (po telefonické dohodě). Paní byla "nesmírně ráda", že má společnost a dávala nám to celkem důrazně najevo. Přesto odcházíme s příslibem, že hned v pondělí nás přijdou na novou adresu zapojit. Tak to je nakonec úspěch. Přicházíme domů a volá mamka - babička je opět v nemocnici...

Středa VEČER - volá mi babička. Doktoři jí řekli to, co my už jsme věděli dávno - neměla by bydlet sama. Už se prý rozhodla - půjde "dožít" k mamce. Můžeme se nastěhovat do jejího bytu!

TO BYLA NOC!!!

Během ní jsem se musela rozhodnout, co dál. Byla spousta pro i proti, spousta otázek, málo času... Večer jsem ještě svolala "radu starších" - moji mamku a sestru žijící v Anglii a přes internet se mi snažily zodpovědět otázky, které se mi honily hlavou. A že jich tedy bylo!

Důležité pro pochopení mé situace je vědět pár informací :

- ať je to, jak je to - v neděli musíme být vystěhovaní
- na nový byt je zaplacený poplatek realitce a kauce a nájem na květen nové majitelce - nejspíš to nedostaneme zpět
- nový byt je samozřejmě pronájem, tudíž vysoká platba
- babička má vlastní byt - o hodně nižší nájem, více - tak potřebných - korunek pro nás
- pronájem - škola daleko, Kačka musí dojíždět MHD
- babičky byt máme přes cestu - na školu vidíme
- je si babička jistá, neřekne za týden, že si to rozmyslela?
- je si jistá mamka, že to zvládne a chce? Nebydlí ve městě, doktoři pro babičku jsou daleko.
- no, a potom takové "prkotinky" jako - když půjdeme bydlet místo babičky - co se všemi věcmi, co tam má? Tak narychlo? Kam nastěhujeme náš nábytek a naše věci? Jak zařídit stěhování přes cestu? Je potřeba auto? Ráno jsem měnila adresu na internet...

Tak tady by asi většina řekla - co řešíš, běžte k babičce! Ovšem je tady ještě poslední a velmi podstatná informace! Babičky byt už je psaný na moji mamku a jejího bráchu (mého strýce) s tím, že babička tam dožije... Strýc souhlasí, že tam teď můžeme bydlet. Ale upozornil mě na jednu podstatnou věc - až babička nebude, byt se prodává a my musíme jinam...

Tak. A teď - babo raď. Myslím, že stálí, pozorní čtenáři už přišli na to, že jsem s dětmi sama. Chlap mi tedy ani trošku nechybí. Ale v takovýchto šílených životních situacích by se mi hodil někdo, kdo mi řekne co dál. Poradí, kterou cestou se vydat. Kdo mě podrží a řekne - neboj, bude to dobré, to zvládneme. Někdo, kdo převezme trošku té zodpovědnosti za nás i za děti a řekne - toto je to správné rozhodnutí, takhle to bude nejlepší...

Ale nikdo takový není. Měla jsem jednu noc na vyřešení této zapeklité situace.

...? Jaké by bylo vaše rozhodnutí? Co by jste mi poradili? A jak to všechno nakonec dopadlo? ...?


Pokračování příště...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Camille Camille | Web | 5. května 2013 v 2:55 | Reagovat

Můj názor je, že i když to bude stát o něco víc (stejně jste se s tím už smířili) šla bych do pronájmu. Je to jistota a ty jsou potřeba. Nevím, na jak dlouho máte smlouvu, ale podle mě to stěhovaní na dobu neurčitou k babičce jsou zbytečné nervy. Ve finále to je pořád tvé rozhodnutí, ale pro mě by jistota, že se za 3 měsíce nebudu muset stěhovat znovu, byla důležitější. :)

2 karlaprazakova karlaprazakova | 5. května 2013 v 7:01 | Reagovat

Wow! Máš to pestrý víc než je zdrávo. Přiznám se, že vůbec bych sama nevěděla, jak se rozhodnout :-( . Přeji šťastou ruku a bystrou mysl a těším se na pokračování ;-)

3 Radka Radka | E-mail | Web | 5. května 2013 v 8:04 | Reagovat

To je dilema, babo raď, co teď? Nechat propadnout kauci a jít k babičce? Nebo sázka na jistotu a nastěhovat se podle plánu? Jsem zvědavá na pokračování, ať všechno dopadne nejlépe jak může :-) Přeju ti pevné nervy!

4 Gabi Gabi | E-mail | 5. května 2013 v 8:25 | Reagovat

Šla by som k babičke...ak Ti niečo také radí mama. Je to len polka bytu, strýc sa bude dať vyplatiť. Babička urobila chybu. Byt nemala deliť. Nikto z nás netuší svoj koniec a to dieťa, čo sa v najhorších dňoch našej nevládnosti o nás postará má dostať od nás najviac. Starosť o starého človeka so sebou prináša veľa problémov. Postihne to rodinu toho, na koho starosť pripadne. Ja som doslova bola rodinou nútená sa postarať o manželových rodičov aj o našu mamu. Prvý zomrel svokor, dokonal v mojich rukách. Keď došlo k dedeniu, tak manžel chcel, aby som aj ja bola zahrnutá medzi dedičov- ja som sa starala, oni si s rodičmi iba dvakrát do roka kávu vypili. Švagrine s tým nesúhlasili. Tak sme im dedičstvo , ich časť z 2- izbového bytu vyplatili. Ale zostala úplne imobilná mama. Kto sa postará o ňu? Nech som aká som, ale odmietla som. Padla divná otázka" Vy ste tam, vy sa postarajte..oni musia predsa do práce" A čo moja práca? Kde som mala na živobytie zobrať financie ja, keď som sa mala postarať o nevládnu , ich mamu? Podmienila som si starostlivosť jej polovicou bytu pre môjho manžela, jej syna. Švagrine za to na mňa zanevreli, ale mama súhlasila. Veď ani inú možnosť nemala, ak nechcela skončiť kdesi v štátnom ústave a znášať úroveň štátnej starostlivosti ... Bolo samozrejmosťou, že ja sa postarám aj o svoju mamu. Ale tá si nás oboch s bratom vzala na kus reči a priamo povedala, že ten kto sa o ňu postará zdedí jej majetok. Napísala závet. Chcela ku mne. Posledné dva roky žila po dvoch mozgových mŕtviciach. Nutná 24 hod. opatera. Moja práca išla stranou. Finančne nás to ako rodinu postihlo. Môj brat sa ale zachoval veľkoryso, vidiac čo opatera našej mami obnáša a venoval mi aj svoju časť s rodičovskej chalupy, čo mal po otcovi. Ťažko sa uvažuje o smrti blízkeho, ťažko sa s tým špekuluje, ale opatera babky Tvojou mamou, tiež nemôže byť " zadarmo" to si musí uvedomiť strýc. Teda, nech na jej opateru teraz finančne Tvojej mame prispieva, alebo nech je teda opatera babičky striedava, čo tiež pre starého človeka - častá zmena prostredia - nie je práve vhodné. Takže nakoniec ako rozhodujúca osoba, ktorej radu by si mala prijať, je Tvoja mama. Na nej bude ťarcha starostlivosti o babičku. Tá môže byť veľmi náročná. Kto sa nestaral o starého človeka, nepochopí. Držím palce vo vážnom rozhodovaní. :-)

5 Robka Robka | E-mail | Web | 5. května 2013 v 8:58 | Reagovat

Souhlasím s Gabi. Babička opravdu udělala chybu, když byt přepsala ještě za svého života. Navíc - byt je přece napůl i tvé mamky, takže nechápu, proč strýc rozhoduje o tom, že se po babiččině smrti budete muset vystěhovat. Mamka se bude starat o babičku, bude to práce - znám to, nakonec možná víš, že dělám pečovatelku u seniorů, takže tyto situace mi nejsou cizí - a strýc bude jen rozhodovat, co se stane s bytem? Bylo by jistě nejlepší, kdybys v bytě zůstala a strýce pak vyplatila. S mamkou se můžeš domluvit, jak to bude s jejím podílem. Nakonec - babička závěť může změnit. Nevím, jaké máte vztahy v rodině, ale předpokládám, že tvoje maminka bude ta obětavá, která si na sebe dobrovolně naloží péči o svou matku a strýc by zřejmě o něčem takovém ani neuvažoval. Jak říká Gabi, taková starost není jen tak, zdravotní stav babičky se může změnit ze dne na den. Je to náročné nejen fyzicky, ale hlavně psychicky a kolikrát se člověk neobejde bez odborné asistence. Alespoň v některých věcech. Babičce bych doporučila zažádat si o příspěvek na péči ( na sociálním odboru), pokud není schopná si už sama kolem sebe poradit. Získané peníze se jí budou hodit právě na zaplacení různých služeb, nebo je může dávat tvé mamince, pokud bude péči o ni zvládat sama.
Nevím, holka, nevím, co bych ti poradila. Možná bych na tvém místě šla do babiččina bytu, protože ani pronájem není vždy stoprocentní. Pronajímatel si to může rozmyslet a po čase se stejně budete muset vystěhovat. Nakonec tak, jako se vám to stalo teď. Nehledě na finanční otázku. Byt v pronájmu je nepoměrně dražší a ty nemáš coby samoživitelka peněz nazbyt. Vykašli se na kauci - ty peníze se ti vrátí na nižším nájmu.
Přeji hodně štěstí při rozhodování a mamince hodně trpělivosti a síly. Bylo by fajn, kdybyste si na to sedli všichni a popovídali si o tom. Ať to tedy dobře dopadne! :-)

6 Teri,    Sisi Teri, Sisi | Web | 5. května 2013 v 12:50 | Reagovat

Hm....

7 silenejsme silenejsme | E-mail | Web | 5. května 2013 v 13:06 | Reagovat

Ahoj, na mém blogu můžeš najít novou tématickou soutěž. Budu ráda, když se zúčastníš. Neber to jako spam, ale jako pozvánku. :)
http://silenejsme.blog.cz/1305/soutez-pratelstvi
Děkuji všem, kdo se zúčastní a porovná své síly s ostatními blogery. :)

8 Frypat Frypat | E-mail | Web | 5. května 2013 v 13:49 | Reagovat

Tvůj zhulený šipkař zase pěkně řádí a jak to tak vypadá,hned tak nepřestane.
Jestli můžu přidat svůj názor,tak já bych se odstěhoval do pronajatého bytu. Já se držím příslovím po přízni řízni. A navíc Ty už jsi byla jednou rozhodnutá,tak to znamená,že finančně by jsi to měla zvládnout.
Za nějakou dobu by stejně přišli dohady s příbuznými a jak to znám,tak by to byly ještě větší nervy.
Každopádně držím pěsti,ať Ti vše dopadne co nejlépe ;-)  :-)

9 adaluter adaluter | E-mail | Web | 5. května 2013 v 14:28 | Reagovat

Vzhledem k tomu, že stěhování už proběhlo, zbývá jen hádat, jak jsi se nakonec rozhodla ty.

Chvíli jsem uvažovala a asi bych volila babiččin byt, některé důvody už tu padly, ale pro mě by bylo na tvém místě dost podstatné i to, že jsem se v nově pronajatém bytě necítila dobře, to se samozřejmě může změnit, ale taky nemusí a cítit se "doma" špatně, to není o co stát, bude to nejspíš tím, že jsi se sice rozhodla "svobodně", ale pod velkým tlakem okolností a s vědomím, že ti nic jiného nezbývá.:-?

No a nakonec, zvládla jsi jedno extrémní stěhování během jediného měsíce se vším všudy, takže i kdyby nakonec došlo na to, že bys časem musela opustit babiččin byt, určitě budeš mít přinejměnším mnohem víc času na výběr nového vhodného a příjemného  bydlení, protože rodina tě snad nebude stěhovat ze dne na den. :-)

Díky za návštěvu u mně, s potěšením oplácím a určitě ne naposledy. :-)

10 Babeta Babeta | E-mail | Web | 5. května 2013 v 15:28 | Reagovat

No tedy to je napínavé, jak kšandy. To jsem zvědavá, jak ses nakonec rozhodla. Tohle bylo opravdu na "babo raď". No a učinit tak závažné rozhodnutí během jediné noci, to je opravdu šibeniční...

11 Ježurka Ježurka | Web | 5. května 2013 v 17:28 | Reagovat

Tohle ti tedy vůbec nezávidím. Těžké rozhodování, zvlášť, když ti nemá kdo poradit. Zvážit všechna pro a proti, bohužel i zdravotní stav babičky, je to smutné a kruté. Tak teď jen věřím, že ses rozhodla správně!

12 Pukína Pukína | E-mail | Web | 7. května 2013 v 2:43 | Reagovat

Chci poděkovat všem, kteří se připojili ke komentářům. I když teď momentálně už bylo rozhodnuto, v podstatě to proběhlo dle vašich rad. Ty byly sice různorodé, ale když bych si vzala z každé něco, vyšlo by mi celkem slušné východisko z té mé patálie. Je vidět, že jste si článek nejen přečetli, ale také jste se nad mojí situací zamysleli a snažili se mi poradit a pomoci. A toho si strašně moc vážím. Teď vím, že když se dostanu do nesnází (a při mém štěstí to bude opět brzy:-D), můžu se na vás obrátit. A teď už taky vím, že i spolehnout. A za to vám všem ještě jednou a upřímně děkuji!

13 Pukína Pukína | E-mail | Web | 7. května 2013 v 2:51 | Reagovat

[1]: Je to blbé, ale v dnešní době není jistota vůbec nic

14 Pukína Pukína | E-mail | Web | 7. května 2013 v 2:54 | Reagovat

[2]:jo, jo, u nás je veselo:)
[3]:mnohokrát děkuji:)

15 Pukína Pukína | E-mail | Web | 7. května 2013 v 2:57 | Reagovat

[4]: Taky máš velmi pestrý život a zažila sis své. Každopádně máš můj obdiv, jak jsi to všechno zvládla:)

16 Pukína Pukína | E-mail | Web | 7. května 2013 v 3:04 | Reagovat

[5]: Přesně jak píšeš - nic není na 100%. A moc za nás všechny děkuji!
[8]: :-D Doufám, že zhulenec si vezme aspoň pár dní dovolenou!
[9]: Krásně jsi to napsala a shrnula. Děkuji!
[10]:[11]: Mnohokrát děkuji, snad bude lépe a vše dobře dopadne:)

17 Pukína Pukína | E-mail | Web | 7. května 2013 v 3:06 | Reagovat

Proč jsem to dala do tolika komentářů??? Už jdu fakt spát :-x

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama