ZDRAVÍM VŠECHNY, CO NA TENTO BLOG ZABLOUDILI (AŤ UŽ ÚMYSLNĚ ČI NÁHODOU).
BOHUŽEL JÁ A MŮJ BLOG SI MUSÍME VZÍT DOVOLENOU.
NEDOKÁŽI ŘÍCT, ZDA JE TO JEN NA PÁR DNÍ ČI NA TÝDNY.
ALE AŽ SI VYŘEŠÍME, CO VYŘEŠIT MUSÍME, OPĚT SE OZVEMEMrkající
ZATÍM VŠEM PŘEJI SAMÉ KRÁSNÉ DNY PLNÉ SLUNÍČKA
Usmívající se

Poslední jízda

25. března 2013 v 10:23 | Pukína |  TÉMA TÝDNE - veršovánky

Věděla jsem, že ten den přijde. Že nastane loučení. Ale na to se nedá připravit. Bude to bolestné, to nezměníme. Tolik jsme toho spolu zažili...


V opuštěném kupé sedím,
je to naše chvíle poslední.
Na Tebe přes slzy hledím,
vzpomínky se mnou prohlédni.

Já jako žabka mladičká,
Ty jako mazák zajetý,
zahořela má tvářička,
když vyšel jsi na mě právě Ty.

Byla to jen chvilka pouhá,
láskou jsem ihned vzplála,
splnila se má touha,
když jsem vedle Tebe stála.




Byl jsi tak krásný a voňavý. Všichni k Tobě obdivně vzhlíželi, chtěli s Tebou trávit své volné chvíle. Chtěli, aby jsi je doprovázel při jejich životních cestách. A já...Já měla to štěstí, že jsem s Tebou mohla být stále...

Ty naše společné chvíle
byly vskutku neskutečné,
vždycky jsme dosáhli cíle,
mé zážitky budou věčné.

Sem a tam jsem šlapala,
Ty's dopředu stále koukal
a než jsem se nadála,
s jinou jsi na lesy houkal.

Vždy jsem Ti to odpouštěla,
vracela se zpět,
štěstím jsem se celá chvěla,
ostatní mohli jen závidět.

Co já lidí poznala
díky Tvé náruči obrovské,
věci, co jsem neznala,
po všem se mi zasteskne.


Rozsah Tvých věrných přátel byl nekonečný. Byli tu staří, mladí, pánové i dámy, bohatí i chudí. Milovali Tě, zbožňovali, choulili se do Tvé náruče, poslouchali Tvé tiché broukání...


Poznala jsem malé caparty,
jimž tváře hořely nadšením,
známí, co vzali mě do party,
jak já Tě za to odměním.

Dále student věčně čtoucí,
tremp na kytaru hrající,
fotbalový fanda řvoucí,
starší pánové i mladíci.


Byl jsi i při zrodu nového života. Byl jsi u toho, když se mi narodil syn. Poskytl jsi mi teplo Tvé náruče a pak jsi mě dopravil na místo, kde už se o nás postarali. Jeho vlastní otec to nestihl, byl velmi daleko od nás...

Tady na Tvém loži
Pepíčel se narodil,
zvládl to s pomocí Boží,
táta totiž jinde byl.

Je to klouček roztomilý,
s píšťalkou si hrává
a každičkou volnou chvíli
plácačkou nám mává.

Teď už je z něj dospělák,
v mých stopách si vykračuje,
obsluhuje motorák,
v mé pouti tak pokračuje.


Snad se opět setkáte. Když ano, hlídej mi ho. A buď na něj tak hodný jako na mě. Kolébej ho jako mě, poskytni mu svou náruč. Nevím, jak dlouho ještě vydržíš. Přeci jen už máš něco za sebou, občas Tě někde bolí, tuhle zase píchá... Ale věřím, že uděláš radost ještě spoustě lidem a doprovodíš je na jejich cestách životních... Já už musím jít, loučím se. Má cesta s Tebou skončila. Odcházím do penze...
Ty léta byly nádherné a nikdy nezapomenu!


Jsem Tvá věrná průvodčí
Ty můj vláčku milý,
hlava se mi zatočí
za malinkou chvíli.

Já už tady dosloužila,
vzpomínat na Tebe budu,
moc ráda jsem s Tebou byla,
nezažila žádnou nudu.

Byl jsi prostě úžasný,
byl jsi moje jistota,
splnil jsi mi moje sny,
byl jsi můj VLAK ŽIVOTA!



Připisuji a podotýkám, že příběh je jen můj výmysl k tématu týdne. Průvodčí nejsem a do penze mám ještě kus cesty:-).










 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Argonna Argonna | Web | 25. března 2013 v 10:57 | Reagovat

To je nadherne dielo, take precitene.. zo zaciatku v prvej casti som si vazne myslela, ze je to o nejakom muzovi :D

2 Ježurka Ježurka | Web | 25. března 2013 v 17:43 | Reagovat

To je nádhera! Opravdu moc povedené, hotový román. 8-)

3 signoraa signoraa | Web | 25. března 2013 v 18:01 | Reagovat

Přiznám se, že jsem zpočátku myslela, že báseň bude o rozchodu a místo toho je o odchodu.
Užívej důchodu, je to báječná etapa našeho života. :-D

4 Kelíns Kelíns | Web | 25. března 2013 v 18:30 | Reagovat

To je krása. Musela jsem si to několikrát přečíst.

5 Robka Robka | E-mail | Web | 25. března 2013 v 21:11 | Reagovat

Než odejdem do penze,
uplyne ještě mnoho vody,
pak do jiné dimenze,
přejdem my i naše důchody. :-D

6 Margareth Margareth | 25. března 2013 v 21:15 | Reagovat

Páni, krásnými prostředky vyjádřený příběh :)

7 Pukína Pukína | E-mail | Web | 25. března 2013 v 23:32 | Reagovat

[3]: Tak to byl můj záměr a jsem ráda, že se povedlo. Ale celý příběh je smyšlený jen k tématu týdne. Pravda je, že se někdy cítím na 100 let, ale do penze se opravdu ještě zdaleka nechystám:)
[5]: A tady je v podstatě pokračování k předešlému bodu - přesně jak říkáš - jestli pak vůbec nějaká penze bude:)

8 Pukína Pukína | E-mail | Web | 25. března 2013 v 23:57 | Reagovat

Všem děkuji za milé komentáře:)

9 Natty Natty | Web | 26. března 2013 v 6:41 | Reagovat

To je ten vlak života,
poznání a následuje samota...

Hezký den. ;-)

10 Janinka Janinka | E-mail | Web | 26. března 2013 v 21:04 | Reagovat

Moc hezky napsané, až ke konci člověk pochopí a pak si to musí přečíst ještě jednou a dává to celé úplně jiný smysl...:-)

[5]: Tak to je naprosto dokonale trefné, tomu se vážně člověk už musí jenom smát :-D.

11 pavel pavel | Web | 26. března 2013 v 22:41 | Reagovat

Líbí se... Já jako žabka mladičká,
Ty jako mazák zajetý,
zahořela má tvářička,
když vyšel jsi na mě právě Ty. :-D

12 Bev Bev | E-mail | Web | 27. března 2013 v 7:41 | Reagovat

Krásný příběh o dlouholetém přátelství a troufnu si říct i lásce. :-) Prostě vlak života, bylo tam všechno. :-) Velmi povedené! :D

13 lacicka lacicka | E-mail | 27. března 2013 v 9:21 | Reagovat

kde se v tobe berou takove rymy.krasne,krasne :-)  :-P  :-D

14 Pukína Pukína | E-mail | Web | 27. března 2013 v 11:49 | Reagovat

Jsem ráda, že jsem vás trošku nachytala a zmátla:) I za cenu toho,že to někteří nejspíš vzdali s tím, že další "trapárnu" o nešťastné lásce číst nebudou :-D Takže díky všem, co vydrželi až do konce ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama